Jsme Agentura regionálního rozvoje, společně s Libereckým krajem posouváme firmy, veřejné instituce i lidi kupředu našimi znalostmi.
Každý rok se s vámi potkáme více než 3 500krát - při konzultacích, networkingu, vzdělávacích akcích a dalších malých i velkých krocích vpřed.
Věříme, že když se bude dařit vám, posílí to celý region.
chci se rozvíjetPro každého máme jinou cestu
Podnikavec / firma
Cesta k růstu a konkurenceschopnosti
+
podnikatelů podpoříme ročně v podnikatelském inkubátoru
+
studentů přivítáme ročně v soutěžích a vzdělávacích programech
Veřejná správa
Cesta k lepším službám a projektům, které dávají smysl
mil. +
dotačních korun ročně přinášejí do regionu projekty, na kterých pracujeme
+
stromů ošetříme ročně podél krajských silnic
Věda a výzkum / inovace / digitalizace
Cesta k moderním technologiím
+
lidí vzděláme, propojíme, inspirujeme ročně na našich akcích
mil. +
korun společně s partnery vydáme na digitalizaci firem a institucí
Tradiční řemeslo
Cesta k propagaci regionálních výrobců
+
návštěvníků přilákáme ročně do regionu jen za sklářstvím
+
regionálních výrobců podporujeme v síti Liberecký kraj sobě
Cestovní ruch
Cesta k propagaci Libereckého kraje v Česku i v zahraničí
mil. +
uživatelů sociálních sítí osloví ročně Liberecký kraj svými kampaněmi představujícími krásy regionu
mil. +
korun přinese ročně poplatek z pobytu městům a obcím v Libereckém kraji
30 let, 30 příběhů
Postupně vám zde představíme 30 firem, veřejných institucí a lidí z regionu, kteří našli svou cestu — a posunuli tím sebe i náš region kupředu.
Kybernetická bezpečnost i spolupráce s firmami: českolipská průmyslovka připravuje studenty na reálný svět
Střední průmyslová škola v České Lípě letos oslaví 74 let od svého založení. Do minulosti ale příliš nehledí, naopak – ukazuje, jak může tradiční instituce držet krok s překotnými změnami ve vzdělávání i na trhu práce. Úspěchy slaví i na studentských soutěžích nebo při integraci do regionálních projektů. Českolipská průmyslovka (SPŠ ČL) patří mezi nejstarší střední odborné školy v Libereckém kraji. Vedle tradičního strojírenství ale nabízí i vzdělání v mechatronice a v kybernetické bezpečnosti. „Všechny naše obory vznikaly z reálné poptávky trhu práce. Pravidelně je revidujeme, abychom drželi krok s tím, co firmy skutečně potřebují. Nejrychleji se samozřejmě vyvíjí IT, proto tady inovujeme nejvíce. Na druhé straně strojírenství zůstává oborem, který region nezbytně potřebuje. Bez lidí, kteří umí něco skutečně vyrobit a zprovoznit, by žádná moderní technologie nefungovala,“ vysvětluje Petr Veselý, který v čele školy stojí – s krátkou přestávkou – od roku 2008. Modernizace výuky a motivace studentůUdržet krok s vývojem znamená nejen investovat do vybavení, ale i neustále rozvíjet tým učitelů. „Svět se mění čím dál rychleji, i proto musíme pracovat především na sobě. Pravidelně pořádáme školení pedagogického sboru, zveme si odborníky z firem, jezdíme na konference. Hledáme cesty, jak studenty zaujmout – bez toho by to se školou začalo jít z kopce,“ říká Veselý. Důležitou součástí vzdělávání jsou i technické soutěže, kde škola pravidelně dosahuje skvělých výsledků. Účastní se například Elektrotechnické olympiády a soutěží v robotice, programování či kyberbezpečnosti. Oblibě se těší i čtyřiadvacetihodinový Liberec Ideathon, který od roku 2022 pořádá Agentura regionálního rozvoje a Liberecký kraj společně s CzechInvestem. Úkolem soutěžících je vymyslet řešení aktuálních společenských a technologických výzev a odprezentovat ho porotcům. Pokud se zadaří, odnesou si odměnu ve výši několika desítek tisíc korun. Do mimoškolních aktivit studentů českolipské průmyslové školy spadá i šest měsíců trvající program spolupráce TechStarter. První ročník spustila ARR v roce 2024 se záměrem ukázat mladým technickým talentům, jak to chodí v praxi. Firmy z regionu tak propojuje s budoucími odborníky. Druhý ročník zprostředkoval pohled do zákulisí moderního sklářství ve společnosti Preciosa, do vývojového oddělení ZF Automotive Czech i do provozů rodinné strojírenské společnosti Beneš a Lát. „Nechceme do světa vypouštět absolventy – teoretiky. Pravidelně proto aktualizujeme obsah výuky a zahrnujeme do ní kontakt s reálným prostředím ve firmách. Třetí rok studia je u nás celý věnovaný praxi, což studenty obrovsky posouvá,“ doplňuje ředitel. Na neúprosnost demografické křivky a nutnost přilákat nové tváře odpovídá vedení systematickou prací se žáky základních škol. „Pro zájemce pořádáme projektové dny, workshopy a exkurze. Chceme, aby si budoucí studenti mohli naše obory vyzkoušet a dokázali si správně vybrat. Je důležité, aby je technika opravdu bavila. Jen tak budou mít chuť i energii uspět,“ dodává. Spolupráce s ARR: kybernetická bezpečnost i networkingVýznamný posun ve výuce i v rozvoji školy přinesla dlouhodobá práce na velké strategické intervenci z oblasti, které se v posledních letech dostává obrovské pozornosti. V kooperaci nejprve s ARR a posléze s Libereckým krajem vzniklo na SPŠ ČL Juniorní centrum excelence pro informační bezpečnosti. Otevření centra v lednu 2026 předcházela kompletní modernizace IT infrastruktury. Díky tomu dnes průmyslovka nabízí špičkové zázemí pro výuku i testování kybernetických scénářů. Díky ARR a jejímu projektu EDIH Northeast Bohemia škola také získává nové znalosti a zkušenosti a dokáže se propojovat s dalšími partnery. Děje se tak na akcích AI do škol a Digitální kavárna, které přinášejí do regionu ceněné experty i moderní trendy ve výuce. „Velkou přidanou hodnotou je zde pro mě kontakt s kolegy, kteří zpravidla řeší ty samé problémy, jen trochu jinak. Rád si z toho beru ponaučení nebo přispěji svým pohledem na věc,“ uzavírá Veselý.
.jpg&w=828&q=75)
Posedla z Varnsdorfu míří do 50 zemí. Stačí k tomu obtisk, chytrý algoritmus a 3D tisk
Ještě před pár lety řešili v Sudetech bolesti sedacích partií, které zná téměř každý cyklista. Dnes jejich sedla míří do padesáti zemí světa a ukazují, že špičkový produkt může vzniknout i mimo tradiční technologická centra. Start-up Posedla stojí na kombinaci 3D tisku, pokročilých algoritmů – a také know-how Agentury regionálního rozvoje a jejího digitálního hubu EDIH Northeast Bohemia. Znali se z varnsdorfského gymnázia a spolu studovali i na vysoké škole, pak se ale jejich cesty rozešly. Znovu se potkali – už se zkušenostmi z různých koutů světa – v roce 2020, v začátcích globální pandemie. Lockdown přinesl spoustu volného času na cyklistiku i na přemýšlení. „V ‚covidovém‘ roce jsme spolu hodně jezdili na kole a debatovali, jestli by nestálo za to pustit se do něčeho nového, co by mělo smysl a bylo by opravdu hmatatelné,“ vzpomíná spoluzakladatel firmy Posedla Jiří Dužár. A protože pohyb (a někdy i bolest) podněcuje kreativitu, nápad na výrobu cyklistických sedel na míru na sebe nenechal dlouho čekat. To přiznává i Martin Řípa, druhý ze zakladatelů: „Zjistili jsme, že bolest sedacích partií z dlouhé jízdy zdaleka netrápí jen nás. “ Trojrozměrný tisk místo čalounických pokusů Začátky byly obtížné. Dvojice zkoušela klasické čalounické postupy, jen aby zjistila, že skrze zdlouhavou ruční výrobu svůj produkt k většímu počtu cyklistů nedostane. Tou správnou produkční technologií se ukázal být 3D tisk. Tým se přihlásil do hardwarového akcelerátoru Prusa Research a – svými slovy – za vydatného přispění štěstěny uspěl. „Poprvé jsme se setkali s technologiemi, které nám pomohly dojít k funkčnímu prototypu sedla. Když Josef Průša po roce viděl, že je naše myšlenka životaschopná, domluvili jsme se na investici. Stal se tak naším angel investorem,“ popisuje Martin Řípa vznik start-upu Posedla. Z vývojového centra světových tahounů v 3D tisku se novopečená firma přesunula do rodného kraje. Dnes sídlí ve Varnsdorfu, kde má vývoj, část výroby i finální kompletaci sedel. „Prodáváme napřímo do celého světa, zhruba do padesáti zemí. Od zákazníků i od profesionálních jezdců jsme za dobu naší existence získali cennou zpětnou vazbu pro zlepšování našeho produktu. Teď hodně řešíme ziskovost firmy a její další rozvoj,“ hodnotí Martin Řípa aktuální situaci. Klíč k úspěchu? Důsledné mapování pozadí povrchu Výroba sedla na míru začíná otiskem – konkrétně otiskem pozadí do speciálního pěnou vyplněného přípravku „ Smiling Butt Kit “. Ten potom zákazník nafotí z různých úhlů, snímky nahraje do online konfigurátoru a přidá informace o svém jízdním stylu. Na jejich základě pak specializovaný software vytvoří věrný digitální model s uzpůsobenou šířkou sedla (s přesností na milimetr), tvarem (liší se u silničářů a u bikerů) a tuhostí (podle BMI, věku a pohlaví). Ve vývoji algoritmu se angažovali oba zakladatelé – absolventi geografie na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Jak s nadsázkou glosuje Jiří Dužár: „Člověk nikdy neví, kam ho život zavede. Jeden náš profesor říkal, že geografické poznání nezná meze – a měl pravdu. “ Následuje 3D tisk polstrování a krátké „podušení“ ve speciální chemické lázni. Díky tomu je výsledný produkt stabilní vůči UV záření a lépe odolává mechanickému namáhání. Zákazníci si navíc mohou vybrat materiál ližin. Vedle standardu z nerezové oceli nabízí Posedla i karbonový kompozit. Kompletace polstrování se skeletem už je ruční prací. Každé sedlo, které opustí expedici má jako bonus svůj rodný list. Méně materiálu, víc pevnosti Oba zakladatelé shodně přiznávají, že je to ze Šluknovska táhne do Libereckého kraje, do místních výzkumných center. „Zázemí Technické univerzity v Liberci je nám velmi blízké. Mají tah na branku v 3D tisku a sofistikovaném testování hardwarových produktů. I když je to jiný kraj, kontakty tímto směrem jsou v našem případě paradoxně mnohem intenzivnější,“ vysvětluje Martin Řípa. Důležitou roli v technologickém rozvoji firmy sehrála Agentura regionálního rozvoje a její digitální hub EDIH Northeast Bohemia, který v režimu test before invest pomohl s vývojem v libereckém výzkumném centru VÚTS. Jeho odborníci pomohli zlepšit mechanické vlastnosti skeletu sedla za současného snížení jeho hmotnosti. Protože se firmě daří, vrací kousek know-how zpátky do regionu. Do zákulisí marketingového mixu Posedel nechal před Vánoci nahlédnout Jiří Dužár na meetupu Marketing Café v libereckém DOKu. „Debatovat s marketéry o tom, jak se dá značka a produkt posunout dál, bylo přínosné pro mě a věřím, že i pro tu osmdesátku lidí v publiku. “ A jednou přednáškou to určitě neskončí. Dva exempláře sedel na míru dnes ARR vystavuje ve svém testbedu Digitální PRAK. Ukazuje na nich svým klientům, čemu všemu mohou moderní technologie posloužit. A Martin Řípa se chystá 23 března do Liberce osobně. Na konferenci Za oponou digitalizace se zapojí do panelu Digitální transformace v praxi. Přijďte si ho do Kulturního centra Vratislavice 101010 poslechnout!
Z Křišťálového údolí do celého světa: Lasvit propojuje tradiční sklářství s moderním designem
Křišťálové trofeje pro vítěze Tour de France, BRIT Awards i pro české olympioniky, skleněná plastika v katedrále sv. Víta, desítky instalací od Japonska po Spojené státy. A za tím vším česká značka: Lasvit. Jak se jí podařilo globálně prorazit? A v čem vidí budoucnost svého oboru?Zapomeňte na Silicon Valley. Liberecko má své vlastní údolí. Jeho kořeny sahají mnohem hlouběji než historie polovodičů a čipů. Už od středověku se tady provozuje řemeslo, díky kterému znají české sklo daleko za hranicemi. A od roku 2019 se na jeho propagaci pod značkou Křišťálové údolí – Crystal Valley společně podílejí Liberecký kraj, Agentura regionálního rozvoje a síť místních sklářských firem. „Když mluvím o českém řemeslu, nikdy nezapomínám na lidi, kteří za ním stojí. Ti tady pracují už stovky let. Foukají sklo s láskou a vášní, která je ze skla cítit,“ popisuje sklářství v regionu zakladatel Lasvitu Leon Jakimič. Firmu rodák z Liberce založil v Novém Boru v roce 2007 – v době, kdy region zasáhl útlum velkých skláren. „Pár let předtím tady zavřel Crystalex. Byly tady dva tisíce nezaměstnaných a v televizi běžely zprávy, že sklářství končí. A já jsem si říkal, že potřebujeme něco udělat,“ vzpomíná na krizi z počátku milénia. Nový Bor si ostatně Leon Jakimič nevybral náhodou. Považuje jej za „bijící srdce českého sklářství“, které má obrovské genius loci. Řemeslo se světovým renoméLasvit od začátku staví na hlubokém propojení s regionem. „Crystal Valley je za mě příběh, který dodává obrovskou autenticitu všemu, co děláme. Jeho silný příběh dnes definuje celý obor,“ říká zakladatel firmy. Novoborsko patří spolu s benátským Muranem mezi několik málo míst na světě, kde se rodí špičkové sklo a křišťál. Rodiny zdejších řemeslníků se jeho výrobě často věnují už pět a více generací. „Moji rodiče dělali ‚ve skle‘ celý život, děda byl brusič. Byla by to škoda, aby tohle vymřelo. Nejen pro Česko, ale pro celý svět,“ dodává Jakimič. Zásadní přidanou hodnotou Lasvitu je schopnost spojit um českých sklářů s prací špičkových světových architektů a designérů. Výsledkem jsou instalace, které dnes zdobí nejprestižnější prostory – od hotelů v Tokiu po koncertní síně v New Yorku. „Právě o to se celou dobu snažíme – aby bylo české sklo spojeno s kvalitním designem a dostalo se nejen do prestižních prostor, ale i do srdcí lidí, kteří třeba nestaví dům, ale chtějí mít unikátní šperk nebo trofej z českého křišťálu,“ vysvětluje Jakimič. DNA firmy – protnutí tradice s moderním designem – se propsalo i do jejího sídla. Když se Lasvit v roce 2016 rozhodoval, kam přesunout své zázemí, namísto stavby nové haly obnovil dvě historické roubenky z roku 1790, kde dříve sídlila jedna z nejstarších sklářských průmyslovek na světě. A mezi ně nechal zasadit novou skleněnou budovu. S moderní stavbou přibyla i dvojice ocenění Libereckého kraje: nejprve cena Karla Hubáčka o nejlepší stavbu roku 2020 a o pět let později také cena za stavbu dvacetiletí. Pozornost si sídlo Lasvitu získalo i v zahraničí, když jej magazínu Dezeen ocenil v kategorii kancelářských budov. Křišťálové údolí láká mladéLasvit úzce spolupracuje s lokálními partnery a řadí mezi ně i Agenturu regionálního rozvoje. „Zapojení do projektu Crystal Valley nám umožňuje propagovat sklo ve světě a zahraničním návštěvám ukazovat jeho autentickou tvář. To, že v kraji sklem žijí lidé všech generací a že o naši tradici pečujeme a rozvíjíme ji,“ uzavírá Jakimič. Agentura regionálního rozvoje zapojuje Lasvit i další místní firmy do široké škály aktivit destinačního marketingu. Připravuje akce, které pod značkou Northern Bohemia podporují individuální i kongresovou turistiku – a dávají návštěvníkům šanci zažít sever Čech na vlastní kůži. Mezi oblíbené a hojně navštěvované patří dny otevřených dveří ve sklárnách a festival Crystal Valley Week, kde má své pevné místo i Lasvit. Návštěvníci mohou díky tomu nahlédnout řemeslníkům pod ruce, shlédnout výstavy i přehlídky, které ukazují, jak živé současné české sklářství ve skutečnosti je. Budoucnost vidí Lasvit nejen v pokračování tradice, ale i v inspiraci mladých lidí. „Pokud se nám i agentuře podaří dál inspirovat mladé lidi, aby se stali skláři a designéry, bude se dařit i českému sklářství. To už dnes jinde ve světě není – aby se mladí lidé znovu stávali řemeslníky,“ přeje si Jakimič. Cílem je, aby české sklo a křišťál měly své místo v nejlepších galeriích i obchodních domech světa, ale zároveň zůstaly živoucí součástí regionu.
Znovuzrozený Kultivar dělá tradiční řemeslo netradičně. ARR mu přináší cenné rady i výzvy
Když se Klára Jägerová a Eva Jiřičková v roce 2023 rozhodly vzkřísit sklářskou dílnu Kultivar, zahrnuly do plánů mimo řemesla i principy sociálního podnikání. Čerpají z bohaté tradice regionu, ale přitom dělají věci po svém. Loni uspěly s návrhem skleněných šatů na módní přehlídce festivalu Crystal Valley Week, letos by rády s novou kolekcí zazářily na Designbloku. Od sklářské dílny ke… sklářské dílněKultivar vznikl v roce 2016 z popudu designérky Kláry Jägerové. Ta se technice vinutí a foukání skla pomocí kahanu věnuje už od roku 2004, kdy založila vlastní dílnu U Kahanu. Prostor v centru Liberce měl ale plnit širší roli. „Kultivar byl vlastně název pro kulturní projekt a zároveň coworkingovou řemeslnou dílnu, kde jsme měli i tu sklářskou. Mělo to být o výstavách, workshopech a podpoře dalších umělců,“ popisuje Klára atmosféru prvních let. Během několika let se v centru uspořádalo přes 150 přednášek a komunitních akcí. „Kulturní provoz byl ale tak náročný, že už jsme to nebyli schopni stíhat. V jednu chvíli se vše začalo lámat a museli jsme se rozhodnout, jakým směrem půjdeme dál,“ doplňuje Jägerová. Dilema nakonec „rozsekla“ pandemická opatření, kdy se centrum přetavilo do pop-up formátu. Chuť tvořit ale nezmizela. Nová tvář Kultivaru začala krystalizovat v roce 2023. Ke Kláře se přidala Eva Jiřičková, která stojí za úspěšným rozjezdem lokálního řeznictví Mass. na a obě se začaly společně ladit na jednu notu podnikání. Pomohla jim v tom Agentura regionálního rozvoje prostřednictvím podnikatelského inkubátoru Libereckého kraje Lipo. ink a programu pro začínající firmy Výkop. Sklářská tradice jinak: neon a skleněné šatyV Kultivaru, který se přesunul na liberecký Františkov, dnes působí šestice zaměstnanců. „Ti lidé mají vztah k designu a k práci rukama. Chtějí tvořit, to je základ, který funguje. Není to jen o práci, opravdu tím s námi žijí,“ vystihuje Eva atmosféru v dílně. Srdcem dílny je autorský šperk zhotovený technikou vinutí. „Vyrábíme i skleničky, karafy či bytové doplňky. Nechceme se ale vázat jen na šperky a dekorace, proto tvoříme také instalace – originály určené přímo pro konkrétního zákazníka nebo do veřejného prostoru,“ říká Klára. Přístup k řemeslu si v dílně zpestřují polozapomenutými nebo opomíjenými technikami. „Jednou z nich je pro nás neon. Přitom s ním jde vytvořit spoustu zajímavých věcí. Naším širším cílem je, aby vinutá perla ‚nevyhynula‘ a abychom řemeslo dali pocítit i mladým lidem a víc ho tady v regionu udržovali,“ upřesňuje Klára. Velkou výzvou byla pro Kultivar tvorba skleněných šatů, které si svou premiéru odbyly na festivalu Crystal Valley Week. „Členství v síti Crystal Valley nám přináší publicitu, ale i výzvy, do kterých bychom se jinak nepustily. Nápad na šaty jsme měly dlouho, realizovat se ale začal až s vidinou prezentace na festivalové módní přehlídce,“ vzpomíná Klára a dodává, že kompletace celému týmu zabrala osm měsíců. O umělecké tvorbě Kultivaru se Klára s Evou více rozpovídaly v podcastu Hlavou, srdcem a rukama, který vzniká pod patronátem projektu LK sobě podporujícího tradiční řemesla Libereckého kraje. Dalších nápadů mají ostatně v zásobě mnoho. „Workshopy pro veřejnost nebo jako forma teambuildingu, dárky na míru pro firmy. Právě v tom vidíme další směr rozvoje našeho podnikání,“ shodují se obě. Podpora z fondů? Cesta k soběstačnostiKultivar funguje jako tzv. sociální podnik. Zaměstnává osoby znevýhodněné na trhu práce, například uprchlíky z Ukrajiny. Díky tomu má z fondů EU zčásti zajištěné financování. „Podpora je na dva roky, s tím, že po dvou letech bychom měli být ekonomicky soběstační. Doufáme, že se nám to podaří, směřujeme k tomu,“ popisuje Eva. Proč právě tento směr? „Už na začátku tam byla myšlenka přesahu, aby nás podnikání živilo, ale zároveň i něco vracelo regionu,“ upřesňuje Eva Jiřičková. V plánu je proto např. rozšíření dílny o místa pro rodiče, kteří se starají o handicapované děti. „Ta cílovka je úplně nepokrytá. Pečující rodiče mají čas třeba jen tři hodiny denně. My bychom jim chtěli nabídnout možnost práce v chráněné dílně,“ plánuje Klára. Klíčovou roli v rozvoji Kultivaru hraje spolupráce s regionem, ve kterém jsou doma a s jeho rozvojovou agenturou. „ARR je pro nás styčným bodem pro jednání s Libereckým krajem. Místem, kde můžeme konzultovat své projektové záměry a kde vždy najdeme podporu nebo radu, za kým jít. “. Klára s Evou chtějí své podnikání rozvíjet i nadále jako pevnou součást místní řemeslné tradice. „Chceme dělat tradiční věci netradičním způsobem a stát se díky tomu nejvíc cool sklářskou dílnou v Evropě,“ říkají obě s úsměvem. Letos s touto vizí a s novou kolekcí plánují prorazit na Designbloku – její ochutnávku ale chystají už na srpnový Crystal Valley Week. V ARR jim držíme palce!
Od dotací k inovacím: Agentura regionálního rozvoje už 30 let mění k lepšímu Liberecký kraj
Agentura regionálního rozvoje (ARR) slaví 30 let. V době svého vzniku patřila k prvním rozvojovým agenturám v Česku a postupně se vypracovala v klíčovou expertní organizaci Libereckého kraje, partnera pro firmy, veřejné instituce i občany. Pod jednou střechou poskytuje více než tři desítky služeb. Od původního dotačního poradenství se rozkročila k podpoře podnikavosti, digitalizace, vědy a výzkumu – a současně nezapomíná ani na tradiční řemesla a cestovní ruch. „Díky úzké spolupráci Libereckého kraje a rozvojové agentury dnes veřejnosti nabízíme široké portfolio služeb. Naším cílem je, aby ARR byla prvním místem, na které se firma, veřejná instituce nebo občan obrátí, když bude chtít proměnit svůj nápad ve smysluplný projekt,“ říká hejtman Libereckého kraje Martin Půta. ARR vyrostla na dotačním poradenství a je v něm silná dodnes. Ročně zpracuje projekty, které do regionu přinesou zhruba půl miliardy dotačních korun. S tím, jak se v posledních letech mění potřeby kraje, rozšiřuje aktivity směrem k budování znalostní ekonomiky – podporuje podnikavost, digitalizaci, vědu a výzkum i spolupráci firem se školami. Současně spoluvytváří identitu Libereckého kraje podporou tradičních řemesel a nově se věnuje agendě cestovního ruchu. Jen za sklářstvím ročně pomůže přivést do regionu více než 55 tisíc návštěvníků. Jedno místo, kde se dá začít ARR se dlouhodobě profiluje jako jedno místo, kam mohou lidé, firmy i veřejné instituce přijít se svým záměrem. „Každý rok se s klienty potká více než 3 500krát, při konzultacích, networkingu, vzdělávacích akcích a u dalších aktivit. V Česku je taková koncentrace různorodých služeb pod jednou střechou opravdu jedinečná,“ upřesňuje Edvard Kožušník, statutární náměstek hejtmana Libereckého kraje pro resort hospodářského a strategického rozvoje. Služeb podnikatelského inkubátoru Lipo. ink, který spadá pod ARR, využije ročně přes 180 firem. Zavedené soutěže a programy Business Talent, Liberec Ideathon a TechStarter každoročně přilákají více než 300 studentů středních a vysokých škol. Rozvojové aktivity ARR oslovují i zahraniční partnery – na konferenci NanoCzech se díky agentuře potkalo 25 diplomatů ze 16 zemí s představiteli Technické univerzity v Liberci a nanotechnologickými firmami. Na druhé straně spektra aktivit je například péče o zeleň nebo podpora řemesel. Za posledních sedm let ARR realizovala 45 projektů a podílela se na výsadbě více než 4 700 nových stromů, nejčastěji v podobě alejí podél cest. Projekt Liberecký kraj sobě zase pomáhá s propagací a vzdělává více než čtyři stovky regionálních výrobců a řemeslníků. Výročí připomenou příběhy úspěšných klientů Výročí ARR připomene 16,5 metru vysoký komiksový banner instalovaný na Evropském domě a kampaň „30 let, 30 příběhů“. „Nejdůležitějším prvkem kampaně ke třicetinám agentury budou naši klienti. Věříme, že když se jim daří, má to přínos pro celý kraj,“ říká Petr Dobrovský, jednatel Agentury regionálního rozvoje. Největší radost má z těch, kteří se rozhodnou své znalosti a zkušenosti vracet zpět. Příkladem je firma Memory Crystal Dalibora Nováka, která je členem sítě Liberecký kraj sobě a nedávno prošla v Lipo. ink mentoringovým programem PlatInn. „V Akademii pro mladé skláře dnes pan Novák působí jako jeden z přednášejících a má výbornou zpětnou vazbu,“ doplňuje Dobrovský. Na podzim oslavy výročí vyvrcholí dnem otevřených dveří v sídle ARR v Evropském domě a rozvojovou konferencí ARR a Libereckého kraje, která otevře debatu o směřování regionu v dalších letech.
Nadcházející akce
Přijďte se rozvíjet a inspirovat.